„Dobrořeč, má duše, Hospodinu…“ Žalm 103:2
Bible ztotožňuje Boha se světlem a světlo se svatostí. „…Bůh je světlo a není v něm nejmenší tmy“ (1. Janova 1:5). Pavel řekl, že Bůh „…přebývá v nepřístupném světle…“ (1. Timoteovi 6:16). Písmo zmiňuje Krista takto: „To je ten velekněz, jakého jsme potřebovali: svatý, nevinný, neposkvrněný, oddělený od hříšníků a vyvýšený nad nebesa…“ (Židům 7:26). Tak jak bys měl přistupovat k takovému Bohu? Jako k auditorovi, když tvé účetnictví není v pořádku? Nebo jako k diktátorovi, který drží moc nad životem a smrtí? Ne, Ježíš nám řekl, abychom se modlili: „Otče náš, jenž jsi v nebesích, buď posvěceno tvé jméno“ (Matouš 6:9). Zde je tvá odpověď! Musíš přijít k Bohu jako k otci, který tě vroucně miluje a touží dát ti to nejlepší, ale přesto k Němu vždycky přistupuj s hlubokou úctou. Zatímco budeš obdivovat Boží růst, tvé životní strachy se zmenší.
Pohled na „velkého“ Boha se mění ve velkou odvahu; pohled na „malého“ Boha vůbec nebuduje odvahu. Takový Bůh ti nemůže pomoci, když tě zasáhne rakovina, když je tvá rodina v problémech nebo když vůbec nejsi schopen zaplatit účty. Ježíš, který ti dělá radost, možná vypadá dobře zavěšený na tvé palubní desce, ale ten nemůže udělat nic s tvými strachy. Potřebuješ úžasného Boha, který, zatímco bude zmenšovat tvé ego, povzbudí růst tvé víry a změní tvou mysl.
David napsal: „Dobrořeč, má duše, Hospodinu, nezapomínej na žádné jeho dobrodiní! On ti odpouští všechny nepravosti, ze všech nemocí tě uzdravuje, vykupuje ze zkázy tvůj život, věnčí tě svým milosrdenstvím a slitováním, po celý tvůj věk tě sytí dobrem, tvé mládí se obnovuje jako mládí orla“ (Žalm 103:2-5).