„…dej mi poznat svou cestu, abych poznal tebe a našel u tebe milost…“
2. Mojžíšova 33:13
Poznej lidi. Žádný služebník nikdy neměl tolik potíží se svým sborem jako Mojžíš s Izraelci na poušti. Když přešli moře, byl tak šťastný, že napsal píseň na oslavu jejich velkolepého vítězství. Ale později, když se na něj snášely stížnosti ze všech stran, řekl Bohu, že chce zemřít.
Připomíná to jednoho pastora, který se zeptal druhého: „Kolik aktivních členů máš ve svém sboru?“ Ten druhý odpověděl: „Pět set. Polovina aktivně spolupracuje se mnou a ta druhá polovina aktivně pracuje proti mně.“
Pastoři! Různí lidé ve vašich sborech budou hrát různé role v plánu, který vám Bůh dal. Některé lidi, své ovečky, budete mít rádi, některé ne. Ale byli jste povoláni k tomu, abyste je všechny vedli, proto je poznejte. Jákob na svém smrtelném loži prorokoval nad každým ze svých dvanácti synů, popisoval jejich charakter i jejich budoucnost. Řekl, že Rúben je divoký, Šimeon a Lévi jsou náchylní ke zlosti, Juda je rozeným vůdcem, Zabulón rozšíří své hranice, Isachar je houževnatý a poddajný, Dan je ostrý, když jde o jednání s lidmi, Gád jel bojovníkem, který neustoupí, Ašer miluje vaření, Neftalí miluje výchovu dětí, Josef měl být raněn, ale vrátil se silnější, než byl kdy před tím, a Benjamín je dravým obchodníkem (viz 1. Mojžíšova 49).
Abys mohl lidi úspěšně vést, musíš je znát. Proto se modli: „…dej mi poznat svou cestu, abych poznal tebe a našel u tebe milost…“ (2. Mojžíšova 33:13).