„Plášť…přines s sebou, též knihy a zvláště pergamen.“ 2. Timoteovi 4:13
Když byl Pavel ve vězení, neexistovala šance na jeho propuštění a čelil téměř jisté smrti na popravišti, požádal Timotea, aby mu přinesl jeho knihy. Proč? Protože chtěl stále růst. Pravdou je, že:
1) Když přestaneš růst, skončil jsi. Když byl básník Longfellow starý, jeden obdivovatel se ho zeptal, jak dokáže stále tak krásně psát. Ukázal na nedalekou jabloň a odpověděl: „Ten strom je velmi starý, ale nikdy jsem neviděl hezčí květy. Na stromě roste každý rok trochu nového dřeva a z tohoto nového dřeva vyrůstají tyto květy. Proto se pokouším každý rok o kousek vyrůst.“
2) Růst není snadný. Zabolí tě to. Přiměje tě to k tomu, abys znovu promýšlel své domněnky, o kterých sis vždycky myslel, že jsou správné. Vlastně tě to může stát i přátele a peníze. Ale když se zavážeš k růstu, nemůžeš se spokojit s pasivitou.
3) Růst je tvoje zodpovědnost. Když jsi byl dítě, za tvůj růst byli zodpovědní tvoji rodiče, ale teď jsi za něj zodpovědný ty. Básník Robert Browning napsal: „Proč bychom měli být na zemi, kdyby důvodem nebyl růst?“ Málo lidí však do tohoto procesu skutečně vstoupilo. To proto, že růst vyžaduje změnu a nám jsou nepříjemné věci, které změna přináší. Americká novinářka Gail Sheehy řekla: „Pokud se nezměníme, neporosteme, a když nerosteme, ve skutečnosti nežijeme. Růst vyžaduje, abychom se dočasně vzdali pocitu bezpečí. Znamená to vzdát se známých, ale omezujících vzorců, bezpečné, ale nenaplňující práce, hodnot, kterým už nevěříme, vztahů, které ztratily svůj význam. Nejvíce se bojíme udělat nový krok, ale náš strach by měl pramenit právě z opaku.“
Dokážeš si představit něco horšího než život bez růstu?