„Přišlo jim na mysl, kdo z nich je asi největší.“ Lukáš 9:46
V Bibli je napsáno: „Přišlo jim na mysl, kdo z nich je asi největší. Když Ježíš poznal, čím se v mysli obírají, vzal dítě, postavil je vedle sebe a řekl jim: ‚Kdo přijme takové dítě ve jménu mém, přijímá mne; a kdo přijme mne, přijme toho, který mě poslal. Kdo je nejmenší mezi všemi vámi, ten je veliký‘“ (Lukáš 9:46-48). Co stojí za tímto příběhem?
Sobecký duch. Jestliže motivem pro tvou službu je snaha vypadat dobře před druhými, nikdy se nebudeš radovat z Božího uznání. Přitom jeho uznání je tou jedinou věcí, na níž záleží. Schopnost sloužit v zákulisí a dělat to s radostí vychází z vědomí, že tvá služba nakonec bude uznána a odměněna tím jediným, na jehož názoru záleží. Proč Ježíš ukázal na dítě? Ze tří důvodů:
1) Dítě je učenlivé. Pokud ses přestal učit, skončil jsi! Pokud ti už nikdo nemůže nic říct, ani Bůh nemá nic víc, co by ti řekl. „Rozumné srdce získává poznání, ucho moudrých je vyhledává“ (Přísloví 18:15).
2) Dítě je důvěřivé. Když dítěti něco slíbíš, věří ti, jedná podle toho a očekává, že se to stane. „Lépe utíkat se k Hospodinu, než doufat v člověka“ (Žalm 118:8).
3) Dítě je citlivé. „Všichni buďte…soucitní, plní bratrské lásky, milosrdní…“ (1. Petrova 3:8). Duch svatý je v Písmu symbolizován mírnou holubicí. Snaž se, aby tvé srdce bylo stále citlivé a vnímavé k jeho jednání.