„Především střez a chraň své srdce…“ Přísloví 4:23

Všichni máme svá bojiště. Někdy jsou to věci, jichž jsme se před lety vzdali, a teď na nás číhají v našich nejskrytějších myšlenkách. Proto Písmo varuje: „Především střez a chraň své srdce, vždyť z něho vychází život“ (Přísloví 4:23).
Max Lucado napsal: „Jsem u psacího stolu v hotelovém pokoji, daleko od domova. Hlasy, jež povzbuzují, jsou daleko. Hlasy, jež lákají, jsou blízko. Informační leták na mém nočním stolku mě zve do společenské místnosti, kde se mohu ‚setkat s novými přáteli v uvolněné atmosféře‘. Další na televizi slibuje filmy v pozdně večerních hodinách, jež ‚uspokojí veškerou mou fantazii‘. V telefonním seznamu několik sloupců společenských služeb nabízí ‚lásku daleko od domova‘. Hlasy! Některé se týkají potěšení, jiné moci. Svět buší kladivem do tvých dveří. Ježíš klepe. Svět slibuje potěšení těla. Ježíš nám slibuje tichou večeři s ním: ‚…vejdu k němu a budu s ním večeřet a on se mnou‘ (Zjevení 3:20). Který hlas poslechneš?“
Možná si říkáš: „Jak mám zvládat situace, kdy jsem pokoušen?“ Dvěma způsoby:
Tak, že budeš naplňovat svou mysl Písmem, takže tvoje první reakce vždycky bude: „Je psáno“.
Tím, že budeš mít pohled upřený na Ježíše. Lesley Durkin napsal: „Můj otec dával kousek masa na podlahu blízko svého psa a říkal: ‚Nesmíš!‘. Pes se toho nikdy nedotkl, ale také se na to nikdy ani nepodíval. Protože kdyby se podíval, pokušení neposlechnout by bylo příliš silné. Jenom se pořád díval na tvář mého otce.“ Měj pohled upřený na Ježíše. „Kdo na něho budou hledět, rozzáří se, rdít se nemusejí“ (Žalm 34:6).