„Kdo na něho budou hledět, rozzáří se, rdít se nemusejí.“ Žalm 34:6
Žalmista napsal: „Kdo na něho budou hledět, rozzáří se, rdít se nemusejí“ (Žalm 34:6). Pro Kristova následovníka by toto slovo mělo být svědectvím. Jestliže jsi v něj vložil svou důvěru, jsi oprávněný říci „nestydím se“ za:
1) Jeho narození. Marie byla jeho matkou, ale Bůh byl jeho Otcem. Ježíš nebyl poskvrněn hříchem ani dědičným ani uskutečněným, a proto splňoval všechny Boží požadavky, aby se mohl stát naším Spasitelem.
2) Jeho zázraky. Nikdy nepožadoval peníze výměnou za zázrak. Ani jeden nadpřirozený skutek nevykonal se sobeckými nebo okázalými záměry, ale pouze k naplnění potřeb lidí.
3) Jeho kázání. Dokonce i jeho nepřátelé museli uznat: „Nikdo nikdy takto nemluvil!“ (Jan 7:46). Slova druhých lidí nám předávají informaci. Jeho slova nás však proměňují.
4) Jeho tvrzení. Řekl: „Kdo vidí mne, vidí Otce“ (Jan 14:9). V osobě Ježíš Krista vidíš vyjádření Boží plnosti.
5) Jeho smrt. On nesl tvou hanbu. Byl jsi morálně a duchovně zkrachovalý, ale on na kříži vyrovnal všechny Boží požadavky vůči tobě a na tvůj účet napsal „plně zaplaceno“.
6) Jeho vzkříšení. „Byl pozvednut, aby zemřel, vykřikl, že je dokonáno. Nyní je v nebi vysoko vyvýšen, aleluja, jaký Spasitel.“ A jeho zaslíbení zní: „…poněvadž já jsem živ a také vy budete živi“ (Jan 14:19).
7) Jeho prostřednictví. Představ si to: když selžeš, on stojí před Bohem místo tebe a nabízí svou krev jako odčinění za tvůj hřích.
Kdybys ho teď viděl, řekl bys: „Nestydím se za Ježíše.“