„Kéž za člověka úpěnlivě prosí před Bohem…“ Jób 16:21, přel. z angl.
V Bibli se píše: „Jozue učinil, jak mu Mojžíš rozkázal, a dal se s Amálekem do boje. Mojžíš, Áron a Chúr vystoupili na vrchol pahorku. Dokud Mojžíš držel ruku nahoře, vítězil Izrael, když ruku spustil, vítězil Amálek. Když Mojžíšovi umdlévaly ruce, vzali kámen a podložili jej pod Mojžíše, aby se na něj posadil. Áron a Chúr, každý z jedné strany, mu podpírali ruce, takže vytrval s rukama nahoře až do západu slunce. I porazil Jozue Amáleka a jeho lid ostřím meče“ (2. Mojžíšova 17:10-13). Tento příběh ukazuje sílu přímluvné modlitby. Přímluvci jsou daleko od davu, ale Boží oko je vidí: jsou to muži a ženy, kteří „pozvedají své ruce“ ve službě modlitby. A Bůh hledá další.
Charles Finney měl přímluvce jménem Abel Clary, který s ním cestoval, ať jel kamkoliv. Finney napsal: „Pan Clary zůstával stejně dlouho jako já a neodešel, dokud jsem neodešel já. Nikdy se neobjevoval na veřejnosti, ale cele se oddával modlitbě.“ Finney možná ovlivnil národy, ale neudělal to sám. Jób píše: „Můj přímluvce je můj přítel… Kéž za člověka úpěnlivě prosí před Bohem…“ (Jób 16:21, přel. z angl.).
Služba přímluvné modlitby je:
1) Službou ztotožnění se, v níž stojíš s druhými.
2) Službou oběti, jež tě odvádí od radostí a pohodlí života.
3) Službou autority, protože tvé modlitby hýbou Boží rukou jménem druhých.
Bůh, jenž řekl: „Hledal jsem mezi nimi muže, který by zazdíval zeď a postavil se v trhlině před mou tvář za tuto zemi…“ (Ezechiel 22:30), hledá i dnes přímluvce. Můžeš se stát jedním z nich!