„Ale Pavel setřásl hada do ohně…“ Skutky 28:5
Lukáš píše: „Domorodci se k nám zachovali neobyčejně laskavě. Zapálili hranici dříví a všechny nás k ní pozvali, protože začalo pršet a bylo zima. Když Pavel nasbíral náruč chrastí a přiložil na oheň, zakousla se mu do ruky zmije, která prchala před žárem. Jakmile domorodci uviděli, že mu visí na ruce had, říkali si mezi sebou: ‚Ten člověk je určitě vrah. I když se zachránil z moře, bohyně odplaty nedovolila, aby zůstal na živu.‘ Ale Pavel setřásl hada do ohně a nic zlého se mu nestalo. Oni čekali, že oteče nebo že najednou padne mrtev. Když to však dlouho trvalo a viděli, že se s ním nic neděje, začali naopak říkat, že je to nějaký bůh“ (Skutky 28:2-6).
Názory lidí jsou často nestálé, a proto si potřebuješ osvojit následující postup: „Setřes to!“ Tito lidé byli nejprve přesvědčení, že Pavel je uprchlý zločinec, a nakonec si mysleli, že je bůh. Neuvěřitelné! Zde je důležitá lekce. Dávej si pozor na ty, kteří mění svůj názor na tebe podle okolností, ve kterých se nacházíš. Buduj svůj život v blízkosti těch, kteří věří v to nejlepší v tobě a chtějí, aby to bylo rozvinuto.
Za Pavlovým velkolepým úspěchem ve službě najdeš lidi, kteří mu nikdy nepřestali důvěřovat. Píše: „Pozdravujte Prisku a Akvilu, mé spolupracovníky v díle Krista Ježíše, kteří pro mě nasadili život…“ (Římanům 16:3-4). Považoval Epafrodita za „…svého bratra, spolupracovníka i spolubojovníka…aby mi posloužil v tom, co jsem potřeboval“ (Filipským 2:25). Říká o Oneziforovi: „Několikrát mě potěšil a nestyděl se za mé řetězy…“ (2. Timoteovi 1:16). Vyhledávej takové lidi, budou ti požehnáním. A oni existují!