„Hospodin je záštita mého života, z koho bych měl strach?“ Žalm 27:1
Pokud jsi někdy balil a stěhoval se do jiného domu, možná si vzpomeneš, jak jsi říkal: „Tohle je naposledy, co se stěhuji!“ Teď si umíš představit, jak se cítil Jozue, když stěhoval téměř dva miliony lidí do nové vlasti. A šli pěšky. Proto Bůh Jozuovi řekl dvě věci:
1) Jen buď rozhodný a velmi udatný…“ (Jozue 1:7). Proč? Protože jeho nepřátelé se jej chystali napadnout a jeho vlastní lidé jej obtěžovali nekonečnými požadavky. Kde najít odvahu? Ve větě „Hospodin je záštita mého života, z koho bych měl strach?“ (Žalm 27:1) slovo „záštita“ znamená, že jsi v bezpečí silných Božích paží. Znamená to, že se k tobě nemůže dostat nic, co se nejdříve dostalo k němu. Victor Hugo napsal: „Měj odvahu ve velkých trápeních v životě a trpělivost v těch malých. A když jsi pracně dokončil svoje každodenní úkoly, jdi pokojně spát. Bůh bdí.“
2) „Nenechám tě klesnout a neopustím tě“ (Jozue 1:5). Kdo jiný kromě Boha může učinit takový slib a dodržet ho? Dodržel své slovo vůči nim? Ano! „Hospodin dal Izraeli celou zemi, jak se přísahou zavázal jejich otcům, že jim ji dá. Obsadili ji a usadili se v ní. A Hospodin jim dal odpočinutí všudy vůkol, zcela tak, jak přisáhl jejich otcům. Žádný ze všech jejich nepřátel před nimi neobstál. Hospodin jim vydal do rukou všechny nepřátele. Ani jedno ze všech dobrých slov, která Hospodin mluvil k domu izraelskému, nezapadlo: všechno se uskutečnilo“ (Jozue 21:43-45). A tento Bůh je i tvým Bohem!