„Nikdo ať tebou nepohrdá proto, že jsi mladý…“ 1. Timoteovi 4:12
Ať se snažíš sebevíc, nikdy nedokážeš naplnit vizi, která není tvoje vlastní. Zastav se a zamysli se nad svým vlastním příběhem. Do jaké míry byly tvé plány, cíle a touhy ovlivněny druhými? Je možné, že tvé vize jsou výsledkem toho, co si o tobě myslí tvoji rodiče? Co si o tobě myslí druzí? Kým bys chtěl být? Nebo jsou tvé vize výsledkem toho, kdo skutečně jsi a kým tě Bůh chce mít? Pouze když si na toto odpovíš, můžeš žít život, pro nějž tě Bůh stvořil. Pokud je to ta pravá vize pro tebe a ty jsi ten správný pro tu vizi, pak vás dva nic nerozdělí.
T. S. Eliot řekl: „Ať si myslíš cokoliv, ujisti se, že si to skutečně myslíš; ať chceš cokoliv, ujisti se, že to skutečně chceš.“ Pavel řekl Timoteovi: „Nikdo ať tebou nepohrdá proto, že jsi mladý…“ (1. Timoteovi 4:12). Určití lidé v církvi si očividně mysleli, že Timoteus je příliš mladý a nezkušený na to, aby byl ve vedení. Ale Pavel si myslel něco jiného a Bůh také.
Cecil G. Osborne napsal: „Malé dítě nemá o sobě jasný obraz. Vidí sebe samotné pouze v zrcadle hodnocení svých rodičů. Dítě, jemuž opakovaně říkají, že je zlobivý kluk, líný, k ničemu, hloupý, plachý nebo nemotorný, začne jednat podle obrazu, který mu vtiskl rodič nebo jiná osoba, která má nad ním autoritu.“
Dovol Bohu, pouze Bohu, aby ti řekl, kdo jsi a co máš dělat. Přijmi jeho názor, protože, konec konců, je to ten jediný, na němž záleží!