„Objevuji tedy takový zákon: Když chci činit dobro, mám v dosahu jen zlo.“ Římanům 7:21
Pokud z pravdomluvnosti neučiníš svou prioritu, pak se na tebe vztahuje ponaučení, které říká, že i když „…chceš činit dobro, máš v dosahu jen zlo“ (viz Římanům 7:21). To znamená, že naše přirozené „výchozí nastavení“ (to, které je automaticky zvoleno naším vnitřním počítačem, pokud úmyslně nevybereme jinou možnost) je vždy nastaveno na nižší standard.
Jedna spisovatelka píše: „Žila jsem v Atlantě … roste tam popínavá rostlina jménem kudzu … a když se jednou připlazí ke tvému stromu nebo plotu, musíš ji okamžitě zničit, jinak se rozšíří na celém tvém pozemku. Jakýkoliv podvod … nepatrné opomenutí pravdy … vyslovení drobné, nevinné lži … je jako sázení semena kudzu na zahradě tvého srdce… Pro mě je to šikmá plocha, je to jako vydat se neznačenou trasou a myslet si, že jsem našla zkratku. Bývám nedbalá … líná … a potom se ztratím. Připustila jsem, abych nechala být jednu skvrnku na mé cti, aniž by byla uvedena na pravou míru. Cítím škubnutí od Ducha svatého, ale pokrčím rameny a zůstávám zcela pohlcená prací … a udělala jsem první krok k životu ve stínu… Malé lži jsou jako sněhové koule valící se ze svahu dolů … nabaluje se na ně další sníh a rychle se zvětšují! Jak zůstat v pravdě, když pořád tíhneme ke kompromisům?
Především se musíme každé ráno znovu zavázat k našemu chození s Bohem dříve, než uděláme cokoliv jiného. Činíme to skrze modlitbu a čtení Písma. Tím volíme světlo místo tmy, zatímco je stále příliš brzy na to, abychom se dostali do potíží. Za druhé se musíme přimknout k Duchu svatému a jeho vedení. Toto je velmi osobní věc, která roste přímo úměrně k našemu času a oddanosti v chození s Bohem.“