„Otec ho po celý ten čas nezarmoutil otázkou: ‚Co to děláš?‘“ 1. Královská 1:6
Liberální styl. Tento rodič má jen málo pevných pravidel a vysvětluje dítěti své zásady, standardy a rozhodnutí. Názory a nápady dítěte vyslechne a zahrne do rozhodování. Používá spíše argumenty než sílu. Takoví rodiče se raději snaží sladit úhly pohledu, než aby používali výhrůžky. Naneštěstí od dítěte požadují málo pomoci v domácnosti, odpírají mu příležitost podílet se na jejím chodu a učit se fungovat společně. Rodič je člověk, který usnadňuje věci a zajišťuje zdroje. V takových domovech si děti samy rozhodují v těch oblastech, jakými jsou čas ke spaní, schůzky, auto, přátelé, oblékání, internet, hudba a chození ven.
Jaké jsou výhody tohoto rodičovského stylu? Děti obvykle zbožňují takové rodiče, cítí jejich blízkost a mají s nimi pocit bezpečí. Shovívaví rodiče nikdy nesnižují své děti, jejich nápady a názory, nezostuzují je, neuvádějí do rozpaků ani jim nedávají najevo, že jsou neúspěšné. Spíše povzbuzují jejich myšlení, novátorství, iniciativu, sociální a komunikační schopnosti. Jsou vzorem odpuštění, trpělivosti a pružnosti.
Ale podívejme se na zápory tohoto stylu. Chybí rodičovské vedení a nízké požadavky na pomoc v domácnosti ponechávají děti nepřipravené pro život ve skutečném světě. Postrádají vzorce chování a hranice potřebné pro vztahy a pracovní prostředí, mají potíž s přijetím slova „ne“. Nevidí rodiče jako vzory vůdcovství a rozhodnosti, což má za následek motivační deficit – neustále potřebují někoho, kdo je nastartuje a „uvede do pohybu“.
Tento styl poskytuje mnoho zdravých, kladných rysů; výsledkem jsou děti, které mohou být šťastné, ale později trpí v oblastech pracovní výkonnosti a vztahů.