„Kam tvá slova proniknou, tam vzchází světlo, nezkušení nabývají rozumnosti.“ Žalm 119:130
Aby ses naučil používat přístrojovou navigaci, pomáhá ti během tréninku instruktor. Instruktor ti nasadí na hlavu čepici s dlouhým kšiltem, takže všechno, co vidíš, je přístrojový panel před tebou. Tento panel totiž bude to jediné, co uvidíš, až budeš řídit letadlo v bouřích. Musíš se naučit pracovat s přístroji a rádiem, dělat mnoho obratů a otáček a být schopen s letadlem přistát na několika desítkách metrů přistávací plochy. To všechno musíš zvládnout, aniž bys viděl, kde jsi; bez potvrzení svých smyslů. Tuto simulovanou slepotu, která průměrného člověka mate, ukázněným tréninkem brzy překonáš. Lety „pod kapotou“, jak se tento postup nazývá, se pro tebe stanou rutinou.
Co se stane, když se nepřipravení křesťané ocitnou během životních zkoušek ve tmě? Začnou se ptát, co se děje. Všechno šlo dobře; jediné, co před sebou viděli, bylo pěkné počasí. Ale najednou ztratili směr, protože nečetli Boží Slovo. Nenaučili se důvěřovat Bohu nezávisle na tom, co vidí nebo cítí. Proto ztratili odvahu. Někteří upadli a někdy dokonce vinili Boha a nechali se pohltit hořkostí. Pavel napsal Timoteovi: „Usiluj o to, aby ses před Bohem osvědčil jako dělník, který se nemá zač stydět, protože správně zvěstuje slovo pravdy“ (2. Timoteovi 2:15).