„Jak dlouho již volám o pomoc, Hospodine…“ Abakuk 1:2
Čekáš, až se začne naplňovat tvá vize? Nebo čekáš, až se vyřeší problém, jemuž čelíš? Anebo čekáš, že se začne naplňovat zaslíbení, které ti Bůh dal? Nejsi ani první ani poslední, kdo zápasí s čekáním. Jenže až dostaneš to, na co čekáš, začneš čekat na něco dalšího. Jestli existuje jedno slovo, kterým je možné definovat křesťanský život, pak je to čekání. Bůh řekl proroku Abakukovi: „Vidění už ukazuje k určitému času, míří neomylně k cíli; prodlévá-li, vyčkej, neboť přijde zcela jistě, zadržet se nedá“ (Abakuk 2:3). Proč to Bůh řekl? Protože odpovídal na prorokovo volání: „Jak dlouho již volám o pomoc, Hospodine, a ty neslyšíš.“ (Abakuk 1:2).
Podívej se na praotce Jóba. Pokrytý vředy a zcela ožebračený říká: „Kdyby mohl ožít muž, jenž zemřel, čekal bych po všechny dny své služby, až budu vystřídán“ (Jób 14:14). Čekání na změnu není snadné.
Co bys tedy měl dělat, zatímco čekáš? Pusť se do práce, kterou máš po ruce; jinak ošidíš svou vlastní budoucnost. Jakub napsal: „Buďte tedy trpěliví, bratří, až do příchodu Páně. Pohleďte, jak rolník čeká trpělivě na drahocennou úrodu země, dokud se nedočká podzimního i jarního deště. I vy tedy trpělivě čekejte…“ (Jakub 5:7-8). To, co Bůh pro tebe připravil, stojí za to, abys zaplatil jakoukoliv cenu. A stojí to za to, abys čekal tak dlouho, jak bude potřeba.