„Tu se jim otevřely oči a poznali ho…“ Lukáš 24:31
Jack byl bojovný nevěřící, jenž svůj pohled na svět stručně shrnul veršem z Lukrecia: „Kdyby svět projektoval Bůh, nebyl by tak křehký a nedokonalý, jak ho vidíme.“ Proto svou pozornost obrátil k akademickému světu a vynikal ve všech oborech, které studoval. Profesoři v Oxfordu jej brzy přijali mezi sebe jako respektovaného a rovnocenného partnera, a on začal psát a učit. Ale jeho pochybnosti si hluboko pod povrchem začaly vybírat svou daň. Popisoval svůj duševní stav slovy jako „bída a beznaděj“. Napsal: „Trval jsem na tom, že Bůh neexistuje. Zároveň jsem ale na něj byl rozzlobený kvůli tomu, že neexistuje.“ Tehdy na něj dva přátelé, také profesoři z Oxfordu, J. R. R. Tolkien a H. V. V. Dyson, oba oddaní Kristovi následovníci, začali naléhat, aby udělal něco, co kupodivu nikdy nedělal: začal číst Bibli. A Jack to udělal. Začal se potýkat s Kristovými nároky, a došel k závěru, že Ježíš buď byl naivní a klamal, nebo byl skutečně tím, za koho se prohlašoval, Božím Synem. Večer 19. září 1931 se Jack a jeho dva přátelé vydali na dlouhou procházku po areálu oxfordské univerzity. Povídali si dlouho do noci. A Jack, C. S. „Jack“ Lewis později vzpomínal na poryv větru, který způsobil pád prvního listu; náhlý vánek, který se možná objevil, aby mu symbolizoval Ducha svatého. Brzy po té noci Lewis uvěřil. Ta změna vyvolala revoluci v jeho světě a následně ve světě milionů čtenářů. Může to být tak jednoduché? Může být propast mezi pochybností a vírou překlenuta Písmem a společenstvím křesťanů? Proč nepřijdeš ke Kristu a nezjistíš to sám?