„Kdo ví, co je činit dobré, a nečiní, má hřích.“ Jakub 4:17
Máme sklon zaměřovat se na spáchané hříchy – na špatné věci, které děláme. Ale jak je to s hříchem v případě, kdy něco neuděláme? Pokud byl v Kristových podobenstvích někdo odsouzen, často to bylo kvůli tomu, že něco neudělal. Jeden muž byl vyhnán ze svatby, protože na sobě neměl svatební oděv (viz Matouš 22:12). Pět panen nebylo vpuštěno na svatební hostinu, protože neměly ve svých lampách žádný olej (viz Matouš 25:3-11). Služebník, jenž zakopal svou hřivnu do země, místo aby ji použil, o ni přišel (viz Matouš 25:25-28). Bohatý muž byl odsouzen za to, že se nepostaral o svého bližního (viz Lukáš16:19-24). Neplodný fíkovník, jenž nenesl ovoce, byl proklet a uhynul (viz Marek 11:20-24).
Říkáš, že máš zájem o hlubší duchovní život? Nejhlubší duchovní život prožijeme, když děláme dobré věci pro druhé! To je princip, podle nějž budeš souzen a odměněn. „Král odpoví a řekne jim: ‚Hladověl jsem, a nedali jste mi najíst, žíznil jsem, a nedali jste mi pít, byl jsem na cestách, a neujali jste se mne, byl jsem nahý, a neoblékli jste mě, byl jsem nemocen a ve vězení, a nenavštívili jste mě.‘ Tehdy odpovědí i oni: ‚Pane, kdy jsme tě viděli hladového, žíznivého, pocestného, nahého, nemocného nebo ve vězení, a neposloužili jsme ti?‘ On jim odpoví: ‚Amen, pravím vám, cokoliv jste neučinili jednomu z těchto nepatrných, ani mně jste neučinili‘“ (Matouš 25:40-45). Proto když máš příležitost udělat něco dobrého, udělej to!