„Démas mě totiž opustil…“ 2. Timoteovi 4:10
Pavel zde napsal jednu z nejsmutnějších vět v Písmu: „Démas mě totiž opustil, protože více miloval tento svět…“ (2. Timoteovi 4:10). Běžec zakopnul. V životě věřícího zhaslo světlo. Proč?
1) Vadilo mu, že jako křesťan měl nálepku menšiny? Říká se, že v dějinách církve prý existovali dva Martinové Lutherové. Oba přijali stejné zjevení týkající se ospravedlnění vírou jako jediné cesty ke spasení. Ten první to napsal a ukryl do klášterní zdi, protože se bál vládní moci. Ten druhý to přitloukl na dveře chrámu Všech svatých ve Wittenbergu a spustil reformaci. Kristus zaslíbil, že naše poselství bude mocné, ale ne vždy populární: „Neboj se, malé stádce…“ (Lukáš 12:32). Nos svůj statut menšiny jako odznak cti!
2) Nebo ho sťal nějaký doktrinální meč? My máme poselství, které lidé potřebují slyšet, ale ne vždy mu chtějí naslouchat. Dokonce ani někteří křesťané ho nechtějí slyšet. „Když to jeho učedníci slyšeli, mnozí z nich řekli: ‚To je hrozná řeč! Kdo to může poslouchat?‘… Od té chvíle ho mnoho jeho učedníků opustilo a už s ním nechodili“ (Jan 6:60-66). Možná si myslíš, že když budeme vůči lidem příliš přísní, ztratíme je. Pokud budeme zákoničtí, opravdu je ztratíme, ale pokud budeme bibličtí, budeme budovat Boží muže a ženy, kteří budou zářit jako světla v temném světě. Ježíš řekl: „Poznáte pravdu a pravda vás učiní svobodnými“ (Jan 8:32). Někdy je to tak, že než pravda lidi osvobodí, pořádně je semele! Přesto ji musíme kázat.