„Plnit, Bože můj, tvou vůli je mým přáním…“ Žalm 40:8
Pokud máš zlost, že ses musel vzdát svých „práv“ a „privilegií“ kvůli službě druhým, uvědom si, čeho se Kristus vzdal kvůli tobě. „A v podobě člověka se ponížil, v poslušnosti podstoupil i smrt…“ (Filipským 2:7-8). Když jsi v pokušení připomínat druhým oběti, které jsi podstoupil, připomeň si Kristova slova: „Tak i vy, když učiníte všechno, co vám bylo přikázáno, řekněte: ‚Jsme jenom služebníci, učinili jsme to, co jsme byli povinni učinit‘“ (Lukáš 17:10).
Už jsi někdy pozoroval vycvičeného psa? Je pro svého pána zdrojem potěšení, protože se naučil reagovat na slovo, někdy dokonce jen na pohled. Bůh zaslíbil: „Dám ti prozíravost, ukážu ti cestu, kterou půjdeš, budu ti radit, spočine na tobě mé oko“ (Žalm 32:8). Pán tě chce přivést do bodu, kdy se tě nikdo nebude muset doprošovat, nebude muset na tebe naléhat nebo tě zastrašovat proto, abys sloužil. Jeden jeho pohled, a ty bez dalšího ptaní půjdeš. Jako služebník nemůžeš měnit příkazy svého pána!
J. R. Miller řekl: „Je mnohem snazší udělat to, co nám Bůh uložil, bez ohledu na to, jak obtížné to je, než čelit zodpovědnosti za to, že jsme to neudělali.“ Bůh nechce, abys otálel s vyhověním, chce ochotnou poslušnost. A když se mu jí dostane, požehná ji. „Budete-li povolní a poslechnete, budete požívat dobrých darů země“ (Izajáš 1:19). To nejlepší Bůh vyhradil pro ty, kdo říkají „ano“. Nejsi si jistý, jak poznáš, že jsi došel na to správné místo? Až budeš schopen říci: „Plnit, Bože můj, tvou vůli je mým přáním…“ (Žalm 40:8).