„Poslechni radu … abys byl napříště moudrý.“ Přísloví 19:20
Možná, že jsi dobrý v tom, co děláš. Možná jsi dokonce lepší než většina druhých. Přesto bez pomoci druhých nikdy nebudeš tak dobrý, jak bys mohl být. Bez dobrého poradce nikdy nedosáhneš svého nejvyššího potenciálu. Prostě to není možné. Na co tenista světového formátu potřebuje trenéra, navíc takového, který na kurtu není tak dobrý jako on? André Agassi na tuto otázku odpověděl: „Pro vítězství v tenisu je naprosto nezbytná jemná strategie a můj trenér Gill ji umí nalézt tak, jak nikdo jiný. Čím jsem starší, tím je to pro mě důležitější.“
Proč to tak je? Protože věk a zkušeností tě nemusí nutně udělat lepším, často jen prohlubují tvoji rutinu. Stejně jako ve sportu, i v běžném životě musíš ze sebe vydat to nejlepší. Přesto se mnozí z nás chybně domnívají, že pokud vedou, nepotřebují být vedeni. Chybujeme, když se poměřujeme s druhými, místo abychom se poměřovali se svým vlastním Bohem daným potenciálem, a nakonec se nikdy nestaneme tím, kým bychom se stát měli. Sebehodnocení je dobré, ale hodnocení druhých je rovněž důležité. Dobrý trenér tvou výkonnost poměřuje podle tvých sil, ne podle někoho jiného. On ví, čeho jsi schopen, a bude tě tlačit k horní hranici tvých možností. Mimochodem, dobrý trenér je neustále na sportovišti a sleduje svého svěřence; nesedí v kanceláři a nečeká tam na zprávu. To proto, že osobně investuje do tvého úspěchu; tvoje vítězství je jeho vítězstvím. Rút potřebovala Noemi a Timoteus potřeboval Pavla. Kdo radí tobě?