„… sám jim dávej dobrý příklad.“ Titovi 2:7

Nad čtvrtí, kde při pouličních výtržnostech přišlo o život osmnáct lidí a osm set padesát jich bylo zatčeno, stoupal dým. Jon Walker vyprávěl: „Můj otec, speciální vyšetřovatel u jedné vládní agentury, seděl vedle mne a společně jsme to násilí sledovali v televizi. Otec věcně podotkl: ‚Přesně tam mám dneska jít.‘ Řekl jsem mu: ‚Tak tam nechoď. Řekni, že nemůžeš přijít. Přehoď si službu.‘ On se na mě podíval a řekl: ‚Proč bych tam neměl jít? Je to moje práce.‘ Pro mne to byl okamžik, kdy jsem prohlédl. Samozřejmě, že tam musel jít! Vždyť se zavázal, že bude tam, kde je třeba, bez ohledu na okolnosti. Právě tak létal na průzkumné mise v době studené války a pořizoval fotografie kubánských raketových základen. A zrovna tak stál po celý život při mně, den za dnem. V té chvíli jsem pochopil, že je pro mne vzorem. Porozuměl jsem, jak je důležité věrně plnit závazky, ať je to jakkoli těžké nebo ať to vypadá sebevíc nesmyslně. Můj táta víc řekl tím, co dělal, než tím, co mluvil. Jeho příklad se pro mne stal příběhem o tom, jak Bůh pracuje v lidském životě.“
Zkus se zamyslet, co by se stalo, kdyby lidé místo tvých rad následovali tvůj příklad. Například tvou pracovní morálku, to, jak používáš internet, tvou čestnost v podnikání nebo to, jak se chováš ke své rodině. Buď upřímný! Pavel každého z nás výzývá: „… buď vzorem v řeči, v chování, v lásce, v Duchu, ve víře, v čistotě“ (1. Timoteovi 4:12, ČSP). Tita vyzval: „… sám jim dávej dobrý příklad. Tvé učení ať je nezkažené, důvěryhodné…“ (Titovi 2:7–8). Pokud ti připadá, že to zní jako těžký úkol, máš pravdu. Ale dobrá zpráva je, že: „Všecko, čeho je třeba k zbožnému životu, darovala nám jeho božská moc…“ (2. Petrova 1:3).