„Blaze milosrdným, neboť oni dojdou milosrdenství.“ Matouš 5:7
Německý filozof Schopenhauer přirovnával lidské pokolení k dikobrazům choulícím se k sobě v zimní noci: „Čím je venku chladněji, tím více se k sobě choulíme, abychom se zahřáli. Ale čím jsme si blíž, tím víc se vzájemně zraňujeme svými ostrými bodlinami. Nakonec se jedné zimní noci začneme jeden druhému vzdalovat, touláme se samotní a zmrzneme ve své osamělosti.“ Jaké je řešení? „A odpusť nám naše viny, jako i my jsme odpustili těm, kdo se provinili proti nám“ (Matouš 6:12).
Prezident Ronald Reagan tomu rozuměl. Po atentátu na otcův život v roce 1981 jeho dcera Patti Davis vyprávěla: „Následujícího dne mi otec řekl, že ví, že jeho fyzické uzdravení je přímo závislé na jeho schopnosti odpustit Johnu Hinkleymu. Ukázal mi, že odpuštění je klíčem ke všemu, včetně fyzického stavu a uzdravení, a dal mi tím příklad křesťanského myšlení.“
Možná máš stará zranění od rodiče, jenž tě zneužíval, od partnera, který tě podváděl, nebo z podnikání, v němž se ti nedařilo. Nebo máš zranění čerstvá: zapomněli tě povýšit, máš nesplacený dluh, děti, které zapomněly, že existuješ. Ať je to cokoliv, musíš se rozhodnout. Buď to překonáš, nebo začneš oplácet. Necháš se uzdravit, nebo začneš nenávidět. Osvobodíš se od toho, nebo si budeš držet zlost. Zlost umožňuje čemukoliv, co tě užírá, aby tě to pohltilo. Zapaluje oheň, rozdmýchává plameny a obnovuje bolest. Zamysli se nad tím: přinesla ti zlost úlevu? Kdybys dnes stál u hrobu člověka, jenž ti ublížil, byl bys svobodný? Je to sporné. „Blaze milosrdným, neboť oni dojdou milosrdenství“ (Matouš 5:7), protože zažili ještě větší milost: Boží milost a odpuštění, které je klíčem k jejímu pochopení.