„… služte v lásce jedni druhým.“ Galatským 5:13
Bill Wilson buduje nedělní školy v nejhorších oblastech New York City. Během své služby byl pobodán, postřelili ho a někteří členové jeho týmu byli zabiti. Jednoho dne za ním přišla nějaká žena z Portorika, která jen s obtížemi mluvila anglicky, a řekla mu: „Prosím, chci dělat něco pro Boha.“ Bill odpověděl: „Dobře, jezděte každý týden s jiným autobusem nedělní školy a prostě milujte děti.“ Žena tedy jezdila různými autobusy – Bill jich má tucty – a milovala děti. Po několika měsících navázala vztah s jedním malým chlapcem. Řekla Billovi, že už nechce autobusy střídat, a zůstala v tom jednom. Chlapec každý týden jezdil do nedělní školy se svou sestrou. Seděl té paní na klíně a ona mu neustále opakovala: „Já tě miluji a Ježíš tě miluje.“ On ale byl úplně potichu. Až jednoho dne se najednou otočil a k jejímu úžasu vykoktal: „Já tě také miluji!“ Potom ji objal. To se stalo v neděli o půl třetí odpoledne. V půl sedmé večer byl tento chlapec nalezen mrtvý v popelnici pod požárním schodištěm. Jeho matka jej ubila k smrti a tělo hodila do kontejneru. „Miluji tě a Ježíš tě miluje.“ To byla jedna z posledních slov, která ten malý chlapec ve svém krátkém životě slyšel – z úst Portorikánky, která jen s obtížemi mluvila anglicky.
Bill říká: „Kdo z nás je připraven ke službě? Kdo z nás ví, co má dělat? Ani vy, ani já to nevíme. Já jsem ale jednou běžel k oltáři, tam jsem dostal trochu ohně, a pak jsem prostě šel. Stejně to udělala i ta žena, která neuměla pořádně anglicky. A stejně to můžeš udělat i ty.