„Hospodin … dal mu všeho dvojnásob, než míval.“ Jób 42:10
Pomáhání druhým přináší štěstí, kdežto sobectví ho nepřinese nikdy. Otrhaný uličník stál a díval se do výkladní skříně cukrárny. Okolo šel nějaký muž a všiml si té scény. Vzal chlapce dovnitř a řekl prodavačce: „Dejte mu do sáčku všechny sladkosti, které bude chtít.“ Chlapec nemohl uvěřit svému štěstí. Cpal pusu sladkými dobrotami a jeho dobrodinec se zeptal: „Je to dobré, synu?“ Souhlasně pokýval hlavou: „Jo, jo.“ Pak se muž zeptal: „Mohl bych ochutnat?“ Chlapcův radostný výraz se ihned změnil ve vystrašený. Sevřel sáček, utíkal pryč a křičel: „Moje, moje!“ Štěstí nepřichází tím, že přijímáme. Dostaví se, když zapomínáme na sebe a žijeme pro druhé.
Jób, jeden z nejbohatších lidí své doby, přišel o zdraví, bohatství i rodinu. Je těžké si to představit, že? Pak se ale stala podivuhodná věc: „Hospodin také změnil Jóbův úděl poté, co se modlil za své přátele…“ (Jób 42:10). Ve skutečnosti Jób dostal zpět dvojnásobek všeho, co ztratil. Kdy se to stalo? Když se zajímal o druhé místo toho, aby se zabýval svými vlastními problémy. Tento princip stále platí. Ježíš varoval: „Mějte se na pozoru před každou chamtivostí, neboť i když člověk má nadbytek, není jeho život zajištěn tím, co má“ (Lukáš 12:15).
Bůh ti žehná z jediného důvodu: abys mohl být požehnáním pro druhé. Nemáš být „skladištěm“, ale „koordinačním centrem“. Ke každému verši v Písmu, který zaslibuje materiální úspěch, existuje i jiný, který mluví o nebezpečí hromadění zásob. Proto dnešní slovo pro tebe je: pomáhání druhým přináší štěstí, kdežto sobectví ho nikdy nepřinese.