„Viděli jste, že jsem s vámi mluvil z nebe.“ 2. Mojžíšova 20:22
Když dal Bůh svému lidu desatero, řekl: „Viděli jste, že jsem s vámi mluvil z nebe“ (2. Mojžíšova 20:22). Jinými slovy: máte „slovo shora“. Konec diskuse. Prostě to dělejte! Během několika následujících dnů se podíváme, jak se desatero týká tebe.
1) „Nebudeš mít jiného boha mimo mne“ (2. Mojžíšova 20:3). Už jsi viděl nové univerzální přání? Na první straně je napsáno „Univerzální přání“ a uvnitř stojí „Šťastné cokoliv“. První přikázání dal Bůh proto, abychom si nemysleli, že můžeme žít bezstarostně a dělat si, cokoliv se nám zlíbí. Popadne nás za límec a řekne: „Zadrž! Ježíš má být Pánem tvého života, tak ho postav na první místo!“
2) „Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho…“ (2. Mojžíšova 20:4). Většinu z nás by nenapadlo uctívat modlu. Ale co tvoje oddanost věcem, které nemají věčnou hodnotu, jako třeba potěšení, moc, postavení, majetek? Není to také modlářství? Cokoliv, co postavíme před Boha, je modla!
3) „Nezneužiješ jména Hospodina, svého Boha“ (2. Mojžíšova 20:7). Samotný fakt, že nekleješ, ještě neznamená, že ctíš Boží jméno. Jako věřící musíš Boha uctívat vším, co říkáš, jak se chováš, i svými postoji. Pravda je taková, že pro mnohé jsi tou jedinou Biblí, kterou kdy budou číst. Pavel napsal: „Je přece zjevné, že vy jste listem Kristovým, vzniklým z naší služby a napsaným ne inkoustem, nýbrž Duchem Boha živého, ne na kamenných deskách, nýbrž na živých deskách lidských srdcí“ (2. Korintským 3:3).