„… odhoďme všecku přítěž i hřích … a vytrvejme v běhu…“ Židům 12:1
V dobách římského císařství trénovali olympijští běžci s těžkými závažími, připoutanými k tělu. V den závodu z nich pak všechna závaží byla sňata. Proto je v Bibli napsáno: „… odhoďme všecku přítěž i hřích … a vytrvejme v běhu…“ (Židům 12:1). Elíša pilně oral, když okolo procházel Elijáš. Pro Elíšu to byla chvíle příležitosti. Mohl se stát prorokem a těšit se z dvojnásobného úspěchu, než jakého dosáhl jeho nový učitel. Ale nejdříve musel být ochoten zlomit svůj pluh a obětovat své volské spřežení. Pluh a voli reprezentovali finanční zabezpečení, jehož se musel být ochoten vzdát, aby naplnil Boží plán pro svůj život.
Zamysli se na chvíli nad svou vizí a nad vším, co ti její naplnění přinese. Pokud jsi jako většina lidí, napadnou tě výhody, které získáš, místa, na něž půjdeš, lidé, s nimiž se setkáš, věci, které budeš mít, a postavení nebo titul, jichž dosáhneš. Všimnul sis na tomto seznamu něčeho zvláštního? Vyjmenovává všechny věci, které získáš, není tam ale nic z toho, co budeš muset obětovat, abys naplnění vize dosáhl. Tvou největší výzvou nebude vzdát se věcí, o nichž víš, že ti ubližují; budeš se muset vzdát i dobrých věcí, které máš rád, ale neprospívají. Odsouvání nepodstatných věcí z tvé každodenní rutiny bude neustálým zápasem, který se ale vyplatí. Proč? Protože většina lidí, kteří nedosáhnou svého cíle, to nezvládne ne kvůli nepřekonatelným překážkám, ale proto, že jsou vyčerpaní snahou zvládat v životě příliš mnoho věcí.