„Nepokradeš.“ 2. Mojžíšova 20:15
Osmé přikázání říká: „Nepokradeš“ (2. Mojžíšova 20:15). Představ si, jak podivně muselo toto přikázání znít Izraelcům. Žili v kočovné společnosti a krádeže a rabování byly v jejich kultuře nejen přijatelné, ale dokonce očekávané. Bůh ale řekl: „Už dost. Krádeže deformují vaše priority. Způsobují, že si věcí ceníte víc, než
„Nesesmilníš.“ 2. Mojžíšova 20:14
Sedmé přikázání říká: „Nesesmilníš“ (2. Mojžíšova 20:14). Ježíš jde ale ještě o krok dál a říká: „… každý, kdo hledí na ženu chtivě, již s ní zcizoložil ve svém srdci. Jestliže tě svádí tvé pravé oko, vyrvi je a odhoď pryč, neboť je pro tebe lépe, aby zahynul jeden
„Nezabiješ.“ 2. Mojžíšova 20:13
Šesté přikázání říká: „Nezabiješ“ (2. Mojžíšova 20:13). Většina z nás nepotřebuje přednášku o vraždě, proto se podíváme na skutečný problém: jazyk, jenž zabíjí tím, že ničí lidské sebevědomí a naději do budoucnosti.
Pavel napsal: „Vždyť celý zákon je shrnut v jednom slově: Milovati budeš bližního svého jako sebe
„Cti svého otce i matku…“ 2. Mojžíšova 20:12
V pátém přikázání Bůh říká: „Cti svého otce i matku, abys byl dlouho živ na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh“ (2. Mojžíšova 20:12). To znamená, že děti musí respektovat své rodiče a rodiče musí dokázat, že si respekt zaslouží. Abraham a Lot pocházeli
„Pamatuj na den odpočinku, že ti má být svatý.“ 2. Mojžíšova 20:8
Čtvrté přikázání říká: „Pamatuj na den odpočinku, že ti má být svatý“ (2. Mojžíšova 20:8). Toto přikázání nemá být vykládáno zákonicky. V Ježíšově době existovalo přes tisíc pět set věcí, které Mojžíšův zákon zakazoval dělat v sobotu – např. koupat se,