„Příteli, konej svůj úkol!“ Matouš 26:50
Ježíš v Getsemane pohlédl na Jidáše a řekl: „Příteli, konej svůj úkol!“ (Matouš 26:50). Je těžké si představit, co v tu chvíli na Jidášovi viděl, že jej uznal za hodného oslovení „příteli“. Ježíš ale na každé zlé situaci vidí něco dobrého. To nám pomůže jednat stejně. Jak? Ježíš nám dává návod. Nesvaluje na Jidáše veškerou vinu. On viděl, že se na tom podílí jiná síla, totiž „vláda tmy“ (viz Lukáš 22:53). Jidáš nejednal sám. Ani ti, kdo útočí na tebe, nejednají sami.
Pavel řekl: „Nevedeme svůj boj proti lidským nepřátelům, ale proti mocnostem, silám a všemu, co ovládá tento věk tmy, proti nadzemským duchům zla“ (Efezským 6:12). Ti, kdo na nás útočí a zrazují nás, jsou sami obě?mi padl?ho sv?ta. Nem??eme na?n?ťmi padlého světa. Nemůžeme na ně svalovat všechnu vinu. Ježíš nalézal na Jidášovi dost dobrého na to, aby jej nazval přítelem. Může nám pomoci jednat stejně s těmi, kteří ublížili nám. Jidáš, i když to nevěděl a nebylo to jeho záměrem, sehrál důležitou roli v tom, aby Kristus naplnil své poslání. Ze všech slov, která Ježíš pronesl ve chvíli, kdy jej zatýkali, jich třetina byla o Božím záměru. „Takto se to musí stát, aby se uskutečnilo, co napsali proroci“ (Matouš 26:54–56, přel. z angl.).
Ježíš rozuměl, že jeho aktuální zápas je součástí většího plánu. Viděl, že při tom pracuje Boží ruka. Když budeš pozorný, uvidíš jeho ruku při díle i ve svém zápase.