„A jsme-li děti, tedy i dědicové … spoludědicové Kristovi; trpíme-li spolu s ním, budeme spolu s ním účastni Boží slávy.“ Římanům 8:17
Prvořadým Božím cílem pro nás není pohodlí, ale to, abychom byli jako Kristus! Abys toho dosáhl, budeš muset zakusit něco z toho, čím Ježíš procházel – například nepochopení od vlastní rodiny, posměch od členů církve, odmítnutí od světa i zklamání lidmi, kteří říkají, že tě mají rádi. Podle Bible jsme povoláni k tomu, abychom „… měli podíl na jeho utrpení a mohli tak mít i podíl na jeho slávě“ (Římanům 8:17, přel. z angl.). Jak toho tedy dosáhnout? Jsou tři způsoby:
1) Nesoustřeď se na své trápení, ale na Boží plán. „Proto … vytrvejme v běhu, jak je nám uloženo, s pohledem upřeným na Ježíše, který vede naši víru od počátku až do cíle“ (Židům 12:1–2). Corrie ten Boom řekla: „Pohled dovnitř jenom k depresím tě nutí, pohled ven a kolem deptá k pominutí; k Ježíši když vzhlédneš – najdeš spočinutí.“
2) Nepoddávej se zkratkovitému přemýšlení o tom, co je teď. Dívej se na Ježíše, který „… pro radost, která byla před ním, podstoupil kříž… “ (Židům 12:2, ČSP). Měj oči upřené na cílovou pásku. Nemůžeš získat cenu, dokud neskončí závod. Proto se rozhodni „vydržet“, soustřeď svou mysl na to, abys dobře doběhl do cíle.
3) Začni se modlit správným způsobem. Když pochopíš, že Božím cílem je učinit tě podobnějšího Kristu, budeš se místo „dej mi lepší pohodu“ modlit „dej mi lepší podobu“ a místo „proč já, Pane“ se budeš ptát „čemu mě chceš naučit, Pane“. Jakub napsal: „Nechte ten proces proběhnout do konce, až … se z vás stanou muži [a ženy] zralého charakteru“ (Jakub 1:4, přel. z angl.).
To je způsob, jak se staneš více podobným Kristu.