„Nesmýšlejte výš, než je komu určeno…“ Římanům 12:3

Podívejme se na další dva příklady kontroly mysli. Myšlenka zaklepe na dveře tvé mysli a řekne: „Ty jsi tak úžasný, svět má štěstí, že tě má.“ Obvykle bys takový druh myšlenky přivítal, ale ty nechceš dělat věci obvyklým způsobem. Takže předložíš myšlenku Kristově autoritě. Jakmile vytáhneš z pochvy meč Ducha, jeho Slovo, zjistíš, že pýcha se Bohu nelíbí. „Nesmýšlejte výš, než je komu určeno, ale smýšlejte o sobě střízlivě…“ (Římanům 12:3). Jakkoliv rád bys chtěl přijmout vznešený obraz sebe samého, nemůžeš to udělat. Můžeš dovolit jen to, co dovolí Kristus.
Další příklad: tentokrát je to pokušení. Pokud jsi muž, ta myšlenka přijde v krátkých červených šatech. Pokud jsi žena, přijde v podobě fešáka, jakého jsi vždycky obdivovala. Pokušení zašeptá: „To je v pořádku, oba jste plnoletí.“ Pokud nepodléháš Kristu, otevřeš dveře dokořán, ale pokud jsi pod jeho autoritou, řekneš: „Ne tak rychle.“ Potom tuto „žhavou“ myšlenku přineseš před Ježíše a zeptáš se: „Ano nebo ne?“ Ježíš nikde neodpovídá tak jasně, jako v šesté a sedmé kapitole první epištoly Korintským: „Nevíte, že vaše těla jsou údy Kristovými? Mám tedy z údů Kristových učinit údy nevěstky? Rozhodně ne! Což nevíte, že kdo se oddá nevěstce, je s ní jedno tělo? Je přece řečeno ‚budou ti dva jedno tělo‘ … Pokud jde o to, co jste psali: Je pro muže lépe, když žije bez ženy. Abyste se však uvarovali smilstva, ať každý má svou ženu a každá svého muže. Muž ať prokazuje ženě, čím je jí povinen, a podobně i žena muži“ (1. Korintským 6:15–16; 7:1–3). Co tedy uděláš, vyzbrojen Kristovým názorem a mečem Ducha? Jestliže pokušitelem nebo pokušitelkou není tvůj manžel či manželka, zabouchneš dveře. Konec příběhu!