… ale ne má, nýbrž tvá vůle se staň.“ Lukáš 22:42
Pokud je tvým cílem, aby tě Bůh používal, nebuď překvapen, když na tebe přijde období protivenství a zlomenosti. Ježíš to zažil a řekl: „Sluha není nad svého pána“ (Jan 15:20).
Jeden biblický učitel zdůrazňuje: „Božím záměrem není nás zranit, ale zvětšit naši schopnost nést Kristovu lásku do světa, který potřebuje soucit. Zármutek pročišťuje naši mysl. V Kristově škole je zlomenost dobrá věc. Není možné mít důvěrný vztah s Bohem, pokud se neoddělíme od nezávislosti, pýchy a trvání na tom, že náš způsob je lepší než Boží. Zlomenost je poslední zastávka před tím, než konečně vyznáme: ‚Já nemohu; Bůh může.‘ To je i Pavlovo vyznání: ‚Jak ubohý jsem to člověk! Kdo mě vysvobodí z tohoto těla smrti?‘ (Římanům 7:24). Marnotratný syn bojoval s prasaty o jídlo (viz Lukáš 15:11–32). Josef, zapomenutý královským číšníkem, zůstal ve vězení (viz 1. Mojžíšova 40:23). Jonáš v břiše velryby vyznával důsledky útěku od Boha (viz Jonáš 2:1–10). Petr vyšel ven a hořce plakal při Ježíšově soudu (viz Lukáš 22:62). Ježíš přenechal všechno Otci, když se modlil: ‚… ne má, nýbrž tvá vůle se staň‘ (Lukáš 22:42). Bůh nás ve svém nelítostném, milujícím úsilí oddělí od pýchy, hříchu, pošetilosti a nezávislosti. Jako Ježíš lámal chléb při poslední večeři, stejně tak Bůh bere nás, láme nás, žehná nám a používá si nás.“
Prožíváš období zlomenosti? Raduj se: v Božím království je zlomenost cestou k požehnání. Watchman Nee to vyjádřil slovy: „Pokud Bůh alespoň jednou za náš život skrze nás udělá svou práci, je to lepší, než celý život lidského snažení.“