„… promluví k tomuto lidu ten, který mu říkal: ‚Zde je místo odpočinutí, nechte odpočinout znaveného…‘“ Izajáš 28:11–12
Ruth Haley Barton byla první, kdo použil frázi „nebezpečná únava“. Mezi její symptomy patří:
1) Podrážděnost / přecitlivělost. Věci, které by ti za normálních okolností nevadily, jako třeba motorista, který před tebou udělá myšku, nebo nepříjemné návyky tvého kamaráda, tě vytočí do krajnosti. 2) Neklid. Máš nejasný pocit, že něco není v pořádku. Zdá se ti, že někam utíkáš. Jsi vyčerpaný, ale nemůžeš usnout. 3) Notorické přepracování. Kontroluješ e-maily do pozdního večera. Nedokážeš úplně vypnout a odjet na dovolenou. Ze všech sil se snažíš o radost z nerušeného času s rodinou. 4) Citová otupělost. Nic „necítíš“, ani dobrého, ani špatného. Bojíš se, že kdybys něco cítil, byl bys tím přemožen. 5) Únikové chování. Cítíš neovladatelnou chuť k jídlu, pití, utrácení, sledování televize, pornografie, surfování po internetu. Chybí ti vůle cvičit, spojit se s přáteli, věnovat se zálibám nebo si přečíst dobrou knihu. Cítíš se oddělený od svého povolání. Vykonáváš službu, ale vlastně nevíš, kdo jsi a k čemu tě Bůh povolal. Jsi vydán na milost a nemilost očekávání druhých lidí i svého vlastního vnitřního nutkání, protože nemáš vnitřní olovnici, podle které bys tyto požadavky měřil. Fyzicky se zanedbáváš. Nemáš čas normálně se najíst, jít na procházku, pořádně se vyspat, dělat všední věci jako umýt auto nebo uklidit domácnost. 6) Schraňování energie. Bojíš se, že tě lidé připraví o poslední kousek síly, co ti zbývá, proto se snažíš uchránit si nějaké síly do zásoby. Zanedbáváš své duchovní návyky. Věci, o nichž víš, že jsou pro tebe dobré, a které by ti normálně dodávaly energii, jako jsou modlitby, čtení, vedení deníku a sebeanalýza, ti připadají jako břemena.
Pokud je ti cokoliv z těchto věcí povědomé, je možné, že jsi narazil hlavou do zdi. Je čas zbystřit pozornost, mluvit s Bohem a přehodnotit pořadí svých priorit.