„… aby byli uvedeni v dokonalost jednoty…“ Jan 17:23
Poslední Ježíšova modlitba před ukřižováním byla za to, abychom se sjednotili. To je těžký úkol! Jsme velmi různorodí. Pocházíme z různých denominací, rozcházíme se v učení, politicky, citově, intelektuálně, společensky i materiálně, často až do bodu nepřátelství a rozdělení. Jak tedy může být Kristova modlitba vyslyšena a jeho lid sjednocen? Můžeme začít uznáním toho, že jednota je Boží vůlí a zavázat se, že na ní budeme pracovat. Dále se můžeme naučit od Pavla principy o jednotě, které učil v rozděleném sboru v Římě:
1) Jednota vyžaduje, abychom se navzájem nesoudili. „Kdo jsi, že soudíš cizího služebníka? O tom, zda obstojí či ne, rozhoduje jeho vlastní pán“ (Římanům 14:4). Jen Bůh sám má právo vydávat rozsudek. Dokonce i tehdy, kdy máš pravdu, nebo jsi zkušenější, stejně nemáš právo soudit. Tvým úkolem je usilovat o zachování jednoty Ducha (viz Efezským 4:3). Projednej to s Bohem, a potom důvěřuj jeho moudrosti.
2) Jednota od nás vyžaduje, abychom navzájem respektovali své přesvědčení. „Každý nechť má jistotu svého přesvědčení“ (Římanům 14:5). Pavel zde mluví o osobním přesvědčení, ne o názorech násilně vnucených druhými. Snaha přetvořit někoho do své vlastní podoby je formou modlářství a pýchy, které ničí jakoukoliv možnost jednoty. Bůh si vyhrazuje právo vychovávat své děti bez tvého vměšování! Bude je formovat a povede je, kam a kdy bude on chtít, protože rozumí jejich potřebám a možnostem. Proto důvěřuj jeho práci a dělej svou práci – miluj a respektuj druhé.