„Poodešel od nich, padl tváří k zemi a modlil se…“ Matouš 26:39

Ježíš odešel od davu. Opustil dvanáct učedníků. V Getsemane se dokonce vzdálil od těch tří, kteří mu byli nejblíž: „Poodešel od nich, padl tváří k zemi a modlil se: ‚… ne jak já chci, ale jak ty chceš‘“ (Matouš 26:39). To zde, tváří tvář svému Otci, našel sílu přijmout Boží vůli pro svůj život. Tobě Bůh říká: „Jestli chceš mít sílu zvládnout tuhle krizi a moudrost vědět, co máš dělat, musíš jít trochu dál, zůstat v mé přítomnosti trochu déle a ponořit se trochu hlouběji do mého Slova. Kdybys jen věděl, jak blízko je odpověď!“ Ježíše v tu chvíli dělilo pouze několik hodin od kříže, několik dní od vzkříšení a byl na prahu založení církve.
Jsi v Getsemane? Někdy je těžké vydat svou vůli Bohu, že? Podívej se na Ježíše. Než nebe přijalo oběť zlomeného těla, vyžadovalo oběť zlomené vůle. Už ses vzdal Bohu? Jak to, že tak snadno důvěřujeme druhým, když Bůh touží, abychom důvěřovali jemu? Jdeš k lékaři, jehož jméno ani nedokážeš vyslovit, dostaneš recept, který nejsi schopen přečíst, jdeš s ním k lékárníkovi, kterého neznáš, dostaneš lék, kterému nerozumíš, a s důvěrou ho užíváš. Proč je o tolik snazší spolehnout se na tyto „neznámé“ než na Boha, který je ve všech oblastech věrný? Odpověď spočívá v tom, do koho vložíš svou důvěru. Důvěra přichází s bližším poznáním toho druhého, s tím, že mu nasloucháš a trávíte spolu čas. Nestane se to přes noc; je třeba tomu věnovat čas.