„Chvála buď Bohu, který nám dává vítězství skrze našeho Pána Ježíše Krista!“ 1. Korintským 15:57
Ježíš zaslíbil něco, co nemohl slíbit žádný jiný náboženský vůdce: že vstane z mrtvých a vzkřísí z hrobu i své následovníky. Dokonce na tento slib dal už i závdavek: když zemřel, „… hroby se otevřely a mnohá těla zesnulých svatých byla vzkříšena … vstoupili do svatého města a mnohým se zjevili“ (Matouš 27:52–53). Den, kdy Ježíš splní svůj slib úplně, se rychle blíží: „… jako v Adamovi všichni umírají, tak v Kristu všichni dojdou života. Každý v daném pořadí: první vstal Kristus, potom při Kristově příchodu vstanou ti, kdo jsou jeho“ (1. Korintským 15:22–23).
Všimni si slova „potom“. Datum Ježíšova návratu je tajné, ale jeho vzkříšení je zárukou vzkříšení našeho. V tradičním judaismu se názory v této věci různily. Saduceové říkali, že „… není zmrtvýchvstání…“ (Skutky 23:8) a viděli hrob jako jednosměrnou cestu bez návratu, úniku a naděje. Farizeové naproti tomu měli vizi vzkříšení, které ovšem bylo duchovní, nikoli tělesné. Řekové věřili, že duše zemřelého je převezena přes řeku Styx do temného posmrtného života duchů, stínů a šera. Pak do tohoto světa pověr a temnoty vstoupil Ježíš jako „… prvotina těch, kdo zemřeli“ (1. Korintským 15:20, ČSP) a zapálil světlo. Doslovný překlad slova „prvotina“ je „prototyp“. Ježíš byl prvním prototypem z „montážní linky vzkříšení“ a my, kteří přijdeme po něm, budeme vypadat přesně jako on. To je zpráva, která osušuje naše slzy, uklidňuje naše obavy a dodává nám jistotu, že nejlepší dny jsou teprve před námi.