„… přijdu a vezmu vás k sobě…“ Jan 14:3
Ježíš řekl: „Jdu, abych vám připravil místo. A odejdu-li, abych vám připravil místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli, kde jsem já“ (Jan 14:2–3). To byl ženichův slib nevěstě. V Kristově době, když snoubenci dostali od obou svých rodin souhlas k sňatku, se ženich vracel ke své rodině a stavěl tam dům pro svou nevěstu. Tím, že Ježíš dal tento slib, povýšil pohřeb na stejnou úroveň naděje jako svatbu. Z jeho pohledu je cesta na hřbitov stejně vzrušující, jako když nevěsta s ženichem kráčejí uličkou v chrámu k oltáři. Obojí znamená slavnostní vstup do nové éry, kdy nevěsta dostává nové jméno a nový domov.
Raduj se, přichází pro tebe tvůj nebeský Ženich, aby si tě odnesl v náručí! Že to zní příliš krásně, než aby to byla pravda? Přesvědč se, co je psáno. Jestliže ve všech šedesáti šesti knihách Bible najdeš jediný případ, kdy Bůh dal nějaký slib a nesplnil ho, pak budeš mít důvod pochybovat! Tvůj poslední pohled, jímž se rozloučíš se životem na zemi, vystřídá první pohled na Ježíše. Kristův hrob je prázdný, a to znamená, že jeho slib platí. Dal jej před dvěma tisíci lety a od té doby ti připravuje nový domov.
Dovedeš si představit, jaký ten dům bude? Když žil Jan na maličkém, pustém ostrově Patmos, napsal ve Zjevení 21:1: „… moře již vůbec nebylo.“ Každé ráno, když Jan vstával, bylo všude kolem něj moře jako překážka, která jej dělila ode všech jeho drahých na pevnině. Jen si pomysli: ve tvém nebeském domově už nebudou žádné překážky, oddělení ani omezení.