„Právě tam přinášeli nějakého člověka chromého od narození; každý den ho posadili u chrámové brány … aby prosil o almužnu…“ Skutky 3:2
V Bibli je napsáno: „Když viděl přicházet do chrámu Petra a Jana, prosil také je o almužnu … Petr však řekl: ‚Stříbro ani zlato nemám, ale co mám, to ti dám: Ve jménu Ježíše Krista Nazaretského vstaň a choď!‘ Vzal ho za pravou ruku a pomáhal mu vstát; a v tom se chromému zpevnily klouby, vyskočil na nohy, vzpřímil se a začal chodit“ (Skutky 3:3–8). Tento příběh nastoluje tři otázky:
1) Co je tvou slabou oblastí? Je důležité to vědět, protože nedostatek v jedné oblasti tě může ochromit v oblastech jiných. Ten muž byl zcela v pořádku, jenom neměl dost síly v nohách. Tato slabost mu ale znemožňovala žít šťastný život. Každý z nás s něčím zápasí. „Nezachvátilo vás jiné pokušení než lidské…“ (1. Korintským 10:13, ČSP).
2) Jak zvládáš své slabosti? Tento muž byl u chrámové brány, aby žebral. Proč jsi tam ty? Potřebuješ to vědět dřív, než budeš moci vstát a jít dál. Odmítni se tam zabydlet. Vstaň a řekni: „Možná jsem teď tady, ale díky Boží milosti tady nezůstanu!“
3) Co očekáváš? Berlu, která ti pomůže žít s tvým problémem? Způsob, jak se vyhnout tomu, co je nutné udělat, abys byl v pořádku? Ten muž prosil o dary, ne o uzdravení. Ale dary tě nepostaví zpátky na nohy. Navíc, když se soustředíš na to, co pro tebe mohou udělat lidé, může to způsobit, že přehlédneš to, co pro tebe může udělat Bůh. Tento člověk díky Boží moci vstal a chodil. To samé můžeš udělat i ty.