„Když jsem slyšel ta slova, usedl jsem a plakal.“ Nehemjáš 1:4
Nehemjáš dokázal navzdory neskutečným překážkám a nesmiřitelným nepřátelům za pouhých padesát dva dnů postavit zdi Jeruzaléma. To byl neuvěřitelný úspěch! Přitom ani nebyl stavitelem; byl číšníkem v paláci pohanského vladaře, krále Artaxerxa.
Robert Goddard řekl: „Je těžké říci, že je něco nemožné, protože věci, které byly včera snem, jsou dnešní nadějí a zítřejší realitou.“ Takže než řekneš, že se něco nedá udělat, nebo že k něčemu nemáš kvalifikaci, prostuduj si Nehemjášův příběh. Budeme se jím zabývat po několik následujících dnů.
První lekce, kterou se naučíme: musíš nalézt potřebu, která tě uvede do pohybu. „Řekli mi: ‚Ti zbylí, kteří zůstali tam v té krajině a nebyli zajati, jsou vystaveni veliké zlobě a potupě. Jeruzalémské hradby jsou pobořeny a brány zničeny ohněm.‘ Když jsem slyšel ta slova, usedl jsem a plakal. Truchlil jsem několik dní, postil jsem se před Bohem nebes a modlil se k němu“ (Nehemjáš 1:3–4). Za co se Nehemjáš postil a modlil? „A dopřej dnes zdaru svému služebníku…“ (Nehemjáš 1:11).
Když se setkáš s potřebou, která se tě dotkne a přivede tě k slzám, když cítíš a říkáš, že se s tím musí něco udělat, je pravděpodobné, že tě Bůh volá, abys s tím něco udělal ty. Možná jsi vůdce jako Nehemjáš, nebo můžeš být prostě jako jeden z jeho přívrženců, kteří mu pomáhali. Ať tak či onak, když se Bůh dotkne tvého srdce ohledně nějaké potřeby, volá tě, aby ses zapojil a jednal. Jestliže jsi ochoten říct „ano“, dá ti k dispozici nebeské zdroje. Když tvé srdce řekne: „Kvůli tomuhle jsem se narodil,“ možná jsi našel svou životní vizi.