„Neříkej svému bližnímu: ‚Jdi a přijď zase a dám ti to zítra,‘ když to máš s sebou.“ Přísloví 3:28
V Bibli je příkaz: „Neodpírej dobrodiní těm, kteří je potřebují, je-li v tvé moci je prokázat. Neříkej svému bližnímu: ‚Jdi a přijď zase a dám ti to zítra,‘ když to máš s sebou“ (Přísloví 3:27–28). Otálení je ošidné. Nepřipadá ti jako neposlušnost, protože máš v úmyslu Boha poslechnout. Jenom to chceš udělat teprve „až…“. Až budeš mít víc peněz, až nebudeš mít tolik práce, až bude po dovolené, až děti půjdou zase do školy atd. Než tě Bůh povýší, všímá si, jak zacházíš s tím, co už máš. Nemá například smysl prosit ho o víc peněz, abys mohl být požehnáním pro druhé, jestliže druhým nežehnáš tím, co už ti dal. Možná namítneš, že teď moc peněz nemáš. Ale to se netýká jenom peněz. Jsi ochotný říct slovo povzbuzení, obětovat hodinu svého času, nebo vybočit ze svých plánů, abys někomu pomohl?
Když ti Bůh říká, abys něco udělal, chce, abys to udělal podle jeho časového plánu, ne podle svého. „Jinému řekl: ‚Následuj mě!‘ On odpověděl: ‚Dovol mi, Pane, abych šel napřed pochovat svého otce.‘ Řekl mu: ‚Nech mrtvé, ať pochovávají své mrtvé. Ale ty jdi a všude zvěstuj království Boží.‘ A jiný mu řekl: ‚Budu tě následovat, Pane. Ale napřed mi dovol, abych se rozloučil se svou rodinou.‘ Ježíš mu řekl: ‚Kdo položí ruku na pluh a ohlíží se zpět, není způsobilý pro království Boží‘“ (Lukáš 9:59–62).
Výsledkem opožděné poslušnosti je promarněná příležitost. Proto poslechni hned! Udělej to teď!