„Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám…“ Jan 14:27
Život přináší překvapení. Některá jsou vítaná, jiná ne. Jeden rok trávíš dovolenou na pláži, další rok je pláž pokrytá olejem. Jeden měsíc hodnota tvých akcií prudce stoupá a tvé investice rostou, a pak se najednou všechno zhroutí. „Mozky“, o kterých sis myslel, že celý ten systém řídí, sedí na zasedání parlamentu a říkají: „Tohle jsme nikdy nepředpokládali.“ V těch vzácných obdobích, kdy ti připadá, že se svět zklidnil, buď na pozoru! V tlustém střevě se objeví zhoubný nádor nebo se sousedstvím prožene prudká bouře a poničí střechy, stromy a auta. Co tedy dělat?
Když Ježíš oznámil svým učedníkům, že od nich odchází, propadli panice. Proto jim řekl: „Ale Přímluvce, Duch svatý, kterého pošle Otec ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všecko, co jsem vám řekl. Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se vaše srdce nechvěje a neděsí!“ (Jan 14:26–27).
Potřebuješ si uvědomit přítomnost Ducha svatého, který žije v tobě, a budovat s ním vztah. On není nějaké „to“ nebo nějaká „věc“; není to ani éterický duch, který je mimo tvůj dosah. On je Kristův zástupce. Je ochoten tě naučit to, co nevíš, a připomenout ti věci, které tak snadno zapomínáš. Nejlepší ale je, že dá pokoj tvé mysli a srdci, bez ohledu na to, co tě v životě potká.