„Všechno, co máš vykonat, konej podle svých sil…“ Kazatel 9:10
Evelyn Brand prožila Boží povolání odjet do Indie. Pro osamělou ženu v roce 1909 to znamenalo vyzbrojit se pořádnou dávkou víry. Provdala se za mladého muže jménem Jesse a společně začali sloužit indickým venkovanům. Přinášeli jim vzdělání, lékařskou pomoc a budovali cesty, aby snížili izolaci chudých. Celých sedm let se jim nepodařilo přivést nikoho k obrácení. Potom kněz jedné místní kmenové oblasti dostal horečku a na smrt onemocněl. Nikdo se neodvažoval k němu přiblížit, jen Evelyn a Jesse o něj pečovali. Když umíral, řekl: „Tento Bůh, Ježíš, musí být pravým Bohem, protože jenom Jesse a Evelyn mě při mém umírání ošetřovali.“ Kněz jim svěřil své děti, aby se o ně postarali, až zemře. To v této části světa vyvolalo duchovní průlom. Lidé začali studovat Ježíšův život a učení a zástup jeho následovníků rostl.
Po třinácti letech plodné společné služby Jesse zemřel. Tehdy bylo Evelyn padesát let a každý čekal, že se vrátí do Anglie. Ona to ale neudělala. Zůstala ve věrných službách své misijní organizace dalších dvacet let. Na míle daleko byla známá a milovaná jako „babička Evelyn“.
Když jí bylo sedmdesát, navštívil ji její syn Paul. Tehdy o své mamince řekl: „Takhle se má stárnout. Odhoď vše ostatní a lidé okolo tebe uvidí jen lásku“ (viz 1. Korintským 13:1–2).