„On nás potěšuje v každém soužení…“ 2. Korintským 1:4
Žádné z Božích jmen v Písmu není zdrojem většího potěšení než „… Bůh veškeré útěchy! On nás potěšuje v každém soužení…“ (2. Korintským 1:3–4). Všimni si slov „veškeré útěchy“. To znamená, že Boží útěcha je bez výjimek a bez hranic, bez ohledu na to, jak děsivé jsou okolnosti.
„Útěcha“ je Boží jméno i přirozenost; vystihuje, kým Bůh je a co chce přirozeně dělat. Nemůžeš přijít k Bohu a nezískat útěchu. Nedostatek útěchy je důsledek odpojení od Boha, způsobeného obvykle nedostatkem víry. Útěcha vychází z víry. Může se stát, že rozumem víš, že on je „Bohem veškeré útěchy“, a přesto se ti útěchy nemusí dostat. Slepcům, kteří si přišli pro uzdravení, Ježíš řekl: „Podle vaší víry se vám staň“ (Matouš 9:29). Chceš-li přijmout útěchu, musíš k „vědění“ připojit „víru“. Útěcha následuje víru, ne naopak!
Představ si, že se vydáváš na svou první plavbu po moři a máš trochu obavy o bezpečnost. Kapitán tě ujišťuje, že je kvalifikovaným veteránem a že jeho loď je nejnovějším dosažitelným vrcholem techniky s veškerým moderním komunikačním i bezpečnostním vybavením. Pokud mu, jako tolik křesťanů, odmítáš věřit, nezakusíš pocit útěchy. Nejspíš se zase vylodíš nebo strávíš celou plavbu nemocný zbytečnými starostmi. Ale když se rozhodneš kapitánovu slovu věřit, brzy zjistíš, že tvá úzkost mizí a dostavuje se útěcha! Rozhodni se dnes, že budeš důvěřovat „kapitánovi svého spasení“, jenž nám zaslibuje útěchu „… v každém soužení…“ (2. Korintským 1:4), a přesvědčíš se, že ji vskutku přináší.