„Proradný člověk vyvolává sváry a klevetník rozlučuje důvěrné přátele.“        Přísloví 16:28

Bulvární tisk, televizní talk show a donašeči jsou živi z pokrmu pomluv. Ve skutečnosti na tom pravděpodobně všichni neseme svůj podíl. Ať už se pomluvy zakládají na pravdě, výmyslu nebo kousku z obojího, nedělá je to o nic méně zraňujícími. Přestože společnost je považuje za poměrně nevinné, Bůh je staví na stejnou úroveň jako „… sváry, řevnivost, vášně, neurvalost, pomluvy, donašečství, nadutost, zmatky“ (2. Korintským 12:20). Co tedy můžeš dělat, když jsi terčem pomluv?
1) Pokud je to možné, ignoruj je. Lidé, kteří pomluvy šíří, cítí uspokojení, když tě vyvedou z míry. Takže čím víc se budeš rozčilovat, tím víc budou pomlouvat. Nereaguj v hněvu, to je jen přikládání polínek do ohně. „Není-li už dřevo, uhasne oheň, není-li klevetník, utichne svár“ (Přísloví 26:20).
2) Pokud je to vhodné, uveď vše na pravou míru. Pomluvy mohou napáchat spoušť a zlomit srdce. Takže pokud jsi schopen uvést věc na pravou míru, možná dokážeš zabránit katastrofě. Nechtěj ale všem vyprávět, že víš, „jak to doopravdy bylo“. Tím jenom přiložíš do ohně, zvětšíš zájem veřejnosti a přikrmíš nezdravé choutky. Šalomoun řekl: „Řeči klevetníkovy jsou jak pamlsky, sestoupí až do nejvnitřnějších útrob“ (Přísloví 26:22). Stáhni se a polož si otázku, kdo je ve tvém životě opravdu důležitý. Potom se těmto lidem snaž všechno vysvětlit. Až na to přijde, oni sami tě obhájí před druhými. V mnoha případech jejich slova vyzní objektivněji než tvá. Pokud se pomluvy zakládají na pravdě nebo na částečné pravdě, nepopírej je, ani se nevymlouvej. Opravdoví přátelé vždycky odpouštějí a brání své přátele. Pomlouvači pak zpravidla najdou šťavnatější drby, přejdou k něčemu jinému a nechají tě být.