„Není-li už dřevo, uhasne oheň, není-li klevetník, utichne svár.“ Přísloví 26:20
1) Pokud je to nutné, konfrontuj pomlouvače. V případě, že viníkem je křesťan, postav se na tento verš z Písma: „Když tvůj bratr zhřeší, jdi a pokárej ho mezi čtyřma očima; dá-li si říci, získal jsi svého bratra“ (Matouš 18:15). Tvým cílem při konfrontaci není dokázat dotyčnému, že on se mýlí a ty máš pravdu. Jde o to přinést smíření a zachovat jednotu Boží rodiny. Dávej pozor, jakým tónem mluvíš: „Hněváte-li se, nehřešte. Nenechte nad svým hněvem zapadnout slunce“ (Efezským 4:26). Drž se faktů. Nesnaž se je používat k obraně, ale snaž se najít řešení, které zastaví pomluvy a napraví škody. Pokud je viník ochoten uznat svůj díl viny, buď připraven odpustit. Pokud není, stejně mu odpusť – kvůli sobě samotnému a kvůli Bohu. Pamatuj, že i když nebude důvěrným přítelem, může nadále zůstat tvým bratrem nebo sestrou!
2) Nedovol, aby pomluvy snížily tvou důstojnost. Pokud je tvá sebeúcta závislá na tom, co říkají druzí, budeš se cítit sražený pokaždé, když tě někdo poníží. Tvoje sebeúcta musí vycházet z toho, co o tobě říká Boží Slovo. V Bibli máš ujištění, že bez ohledu na svou nedokonalost jsi ten, koho Bůh „… vykoupil z rukou protivníka“ (Žalm 107:2), koho „skrze Ježíše Krista přijal za syna“ (viz Efezským 1:5), a že jsme v něm všichni „… dosáhli Boží spravedlnosti“ (2. Korintským 5:21). Soustřeď se na to, jak tě hodnotí Bůh, a navzdory názorům druhých buduj „… svůj život na přesvaté víře…“ (Juda 20).
3) Nesuď druhé podle zpráv založených na fámách. Ať už pomluvy stojí na pravdě nebo na lži, jejich záměrem je vždycky „ničit“ (viz Jan 10:10). Nepracuj pro satana!