„… že mu od rozhovoru s Hospodinem září kůže na tváři.“ 2. Mojžíšova 34:29
V Bibli čteme: „A byl tam s Hospodinem čtyřicet dní a čtyřicet nocí … Když pak Mojžíš sestupoval z hory Sinaje, měl při sestupu z hory desky svědectví v rukou. Mojžíš nevěděl, že mu od rozhovoru s Hospodinem září kůže na tváři. Když Áron a všichni Izraelci uviděli, jak Mojžíšovi září kůže na tváři, báli se k němu přistoupit. Ale Mojžíš je zavolal, i vrátili se k němu Áron a všichni předáci pospolitosti a Mojžíš k nim promluvil … on jim přikázal všechno, o čem s ním Hospodin mluvil…“ (2. Mojžíšova 34:28–32). Když se Izraelci setkali s Mojžíšem, stačilo jim podívat se na jeho tvář, aby poznali, že byl v Hospodinově přítomnosti. Viděli to a vnímali. V Bibli se tomu říká „pomazání“ (viz 1. Jan 2:27, ČSP). Jednoduše řečeno: pomazáním tě Bůh vybavuje a zmocňuje, abys uspěl v práci, k níž tě povolal. Pomazané vedoucí vždycky provázejí tyto čtyři charakteristiky:
1) Povolání. Když jsou lidé kolem pomazaného vedoucího, vnímají, že Bůh toho člověka skutečně obdaroval a povolal k naplnění určitého záměru.
2) Charakter. Na pomazaném vedoucím vidí lidé Boží přirozenost a v důsledku toho mu důvěřují.
3) Způsobilost. Pomazaný vedoucí je schopný udělat práci správně. Výsledky potvrzují jeho povolání.
4) Přesvědčení. Pomazaní vedoucí nejsou nerozhodní; mají mravní i duchovní páteř a postaví se za to, co je správné.
Tyto čtyři vlastnosti jsou měřítkem pro vedoucí povolané Bohem. Když lidé uvidí, že ve tvém životě fungují, budou tě následovat.