„Ale oni nedbali…“ Matouš 22:5
Třetí překážkou ve službě druhým je lhostejnost. Jeden známý komik zavtipkoval: „Vědci oznámili, že našli lék na apatii. Ale stěžují si, že o něj nikdo neprojevil sebemenší zájem.“ Pokud jde o komunikaci, dalo by se toto říci o mnohém z nás. Lidé, s nimiž se setkáváme, jsou nám lhostejní. Nemusíme mít přímo postoj nadřazenosti, ale nedokážeme natolik vybočit ze své cesty, abychom je poznali. Proč? Protože to stojí námahu!
Lhostejnost je ve skutečnosti jen jiná forma sobectví, jež ti brání v komunikaci s lidmi. Anglická spisovatelka románů George Eliot to vyjádřila slovy: „Zkus se v tomto širém světě o něco starat, nejen uspokojovat svá malá sobecká přání. Snaž se v myšlenkách i skutcích věnovat péči něčemu, co je obecně nejlepší, něčemu, co je dobré i mimo události týkající se tvého vlastního života. Sleduj také životy jiných lidí, nejen svůj vlastní. Zajímej se, jaké mají problémy a jak se s nimi vyrovnávají.“
Lidé opravdu ocení i tvou sebemenší snahu vidět věci z jejich pohledu. Pavel napsal: „Milujte se navzájem bratrskou láskou, v úctě dávejte přednost jeden druhému“ (Římanům 12:10). Každý, koho potkáš, zápasí s nějakým strachem nebo svádí nějakou bitvu; pokud jsi starostlivý a citlivý, Bůh ti dá slovo, které je může povznést. Izajáš řekl: „Panovník Hospodin dal mi jazyk učedníků, abych uměl zemdleného podpírat slovem“ (Izajáš 50:4). Umět pozdvihnout někoho, kdo se potýká s problémy, je nádherný dar!