„Blahoslavený člověk, který obstojí ve zkoušce…“ Jakub 1:12
Druhým nepochopením je domněnka, že pokušení je hřích. Ďábel chce, aby ses obviňoval za pokušení, která prožíváš. Proč? Protože když si myslíš, že pokušení vycházejí z tebe, máš pocit odsouzení a deprimuje tě to. Pokud se poddáš depresi, staneš se pro satana snadnou kořistí: nakonec tě donutí, abys pokušení podlehl. Ironií je, že je možné, že hříchu podlehneš jen proto, že se bojíš, že už jsi do něj upadl.
Ne, pokušení samo o sobě hříchem není. Hříchem je až to, když mu podlehneš! Mnozí vnímáme duchovní deficit, připadáme si vzdálení od Boha, dokonce se cítíme jako pokrytci, protože si myslíme, že jsme pokušení sami vyvolali. Představ si, že najdeš doma zloděje a on tě obviní, že zlodějem jsi ty! Budeš mu věřit? Samozřejmě, že ne! Přitom přesně takto s námi jedná satan. Pokouší nás a obviňuje myšlenkami typu: „Opravdový křesťan by takovéto myšlenky nikdy neměl.“ Jelikož zná naše slabosti, jeho obviňování nám připadají věrohodná, takže mu věříme. Pak cítíme odsouzení, upadáme do deprese a podléháme pokušení.
Musíš rozumět tomu, že odsouzení pochází od satana (viz 1. Timoteovi 3:6). Ale v Bibli je jasně řečeno: „Nyní však není žádného odsouzení pro ty, kteří jsou v Kristu Ježíši…“ (Římanům 8:1). Ve chvíli kdy satan posílá pokušení, přichází Duch svatý, pracuje v nás, pomáhá nám jeho návrhy odmítnout a připomíná nám, že Ježíš je zde, aby nám pomohl zvítězit. „Protože sám prošel zkouškou utrpení, může pomoci těm, na které přicházejí zkoušky“ (Židům 2:18). Proto, když prožíváš pokušení, odmítni satanovo odsuzování a obrať se ke Kristu; on ti ho pomůže překonat.