„Mějte z toho jen radost, moji bratří, když na vás přicházejí rozličné zkoušky.“ Jakub 1:2
Satan ví, že jakmile poznáš, že zdrojem tvých pokušení je on, přijde o své výhody. Je mu jasné, že když pochopíš, že on je iniciátorem, odrazíš ho dřív, než tě vůbec stihne napadnout, že sis způsobil pokušení sám. Kdyby ti řekl: „Přišel jsem, abych tě uvedl do hříchu a pocitu odsouzení,“ tvá bezmocnost vůči pokušením by okamžitě zmizela! Proto ti to neřekne. Bude ale dobré, když si to sám budeš připomínat, protože tím nad ním získáš převahu. Pavel to popsal slovy: „… jeho úskočnost přece známe“ (2. Korintským 2:11).
Dalším nepochopením je pocit, že pokušení je plýtvání časem a úsilím. Když procházíme pokušením po delší období, zdá se nám, že ztrácíme půdu pod nohama, místo abychom ji získávali. Ne! Odolávat pokušení znamení vést „… dobrý boj víry…“ (1. Timoteovi 6:12), jímž Bůh rozvíjí tvůj charakter. „Když se ve vašem životě objeví nejrůznější pokušení, uvědomte si, že přicházejí proto, aby posílila vaši vytrvalost. Pak se stanete lidmi zralého charakteru…“ (Jakub 1:2–4, přel. z angl.). Ve skutečnosti tvé odškodné daleko přesáhne rámec tvého současného zisku. Sklidíš věčnou odměnu. „… i když snad máte ještě nakrátko projít zármutkem rozmanitých zkoušek, aby se pravost vaší víry … prokázala k vaší chvále, slávě a cti v den, kdy se zjeví Ježíš Kristus“ (1. Petrova 1:6–7). Navíc je zde slavná Boží záruka: „Blahoslavený člověk, který obstojí ve zkoušce … dostane vavřín života…“ (Jakub 1:12).