„Před králem se nevypínej a na místo velmožů se nestav.“ Přísloví 25:6
Usilovat o vůdčí pozici je dobrá věc. Pavel řekl: „Kdo chce být biskupem, touží po krásném úkolu“ (1. Timoteovi 3:1). Je však rozdíl, jestli jsi vykročil vpřed proto, abys převzal zodpovědnost za vedení, nebo proto, aby ses dostal do záře reflektorů. Harry Truman řekl: „Jestli nesneseš horko, nechoď do kuchyně.“ Nejde o to, zda jsi rád středem pozornosti, ale o to, zda vydržíš žár, který je s tím spojený. Na každého člověka, který ocení tvé schopnosti a úspěchy, připadne deset takových, kteří si budou dělat nároky na tvůj čas, talent a věci, kterých si ceníš.
Podívejme se na Barnabáše. Když bylo poprvé hlásáno evangelium pohanům, církevní vůdcové v Jeruzalémě poslali Barnabáše, aby to zkontroloval. „Když tam přišel a spatřil, co se z milosti Boží děje, měl radost a povzbuzoval všechny, aby ve svém rozhodnutí setrvali a zůstali Pánu věrni. Byl to muž dobrý, plný Ducha svatého a víry; a tak bylo mnoho lidí přivedeno k Pánu“ (Skutky 11:23–24). Barnabáš měl tři výborné vlastnosti:
1) Nemusel nic dokazovat. Nikdy se nesnažil být v centru pozornosti. Když radil Pavlovi, s radostí nechal nově povstávajícího apoštola, aby ho přerostl, a podporoval jej na jeho cestě na každém kroku.
2) Neměl co ztratit. Nesnažil se chránit si pověst, nebál se ztráty popularity. Chtěl sloužit, a nevyžadoval, aby bylo slouženo jemu.
3) Neměl co skrývat. Nesnažil se dělat dojem nebo si budovat postavení. Zůstal autentickým, zranitelným a čitelným, a co bylo nejlepší, radoval se z úspěchu druhých.