„Kéž bys mi dal požehnání a rozmnožil mé území!“ 1. Paralipomenon 4:10

Je hloupé modlit se za úspěch, a přitom odmítat potřebné změny, které k němu mají vést. Přesto to děláme, že? Přiznejme si, že je snazší se spokojit se současným stavem, než čelit obavám „co by kdyby“, které doprovázejí pokrok. Někteří z nás si dokonce myslí, že modlit se za úspěch je sobecké a neduchovní. Jaebes si to nemyslel! Poslechni si jeho modlitbu: „Kéž bys mi dal požehnání a rozmnožil mé území! Kéž by tvá ruka byla se mnou a zbavila mě zlého, aby na mne nedolehlo trápení!“ (1. Paralipomenon 4:10). Hospodin mu dal, oč žádal.
Přemýšlej o tom, jakým změnám se možná bráníš: odejít ze zaměstnání, které tě nenaplňuje, začít podnikat nebo naopak ukončit neziskové podnikání, naučit se používat počítač, ukončit škodlivý vztah, vzdát se domu, auta nebo životního stylu, které si nemůžeš dovolit, vytvořit si zodpovědný plán výdajů… Všechny tyto změny jsou normální a jsou součástí každodenního života.
Panika však nastává, je-li změna nečekaná. Právě tehdy odhalujeme rozdíl mezi tím, co říkáme, a tím, čemu doopravdy věříme. „Víme, že všecko napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha, kdo jsou povoláni podle jeho rozhodnutí“ (Římanům 8:28). Klíčovými slovy v tomto verši jsou „všecko“, „k dobrému“ a „rozhodnutí“. Protože jsi „v Kristu“, nemůže se k tobě dostat nic, co by nejprve neprošlo skrze něj. Bůh používá všechny věci, včetně těch, které nemáš rád, pro své záměry a pracuje pro tvé dobro. Když se ohlédneš zpět, často si řekneš: „Kdybych tím byl neprošel, nezažil bych Boží požehnání, která dnes zažívám.“