„… jako stádo je převedl pouští…“ Žalm 78:52
Charles E. Fuller, jeden z prvních lidí, jejichž biblické vyučování vysílal rozhlas, začínal každý den svůj pořad písní „Můj Pán zná cestu pouští, a jediné, co musím udělat, je, jít za ním“. Aby Bůh dostal svůj lid z Egypta do Kanaánu, vedl ho pouští. Z duchovního hlediska musíš pouští projít i ty! Zkušenost pouště můžeš prožít kdekoliv: u hrobu, na onkologickém oddělení, u rozvodového soudu, ve frontě na úřadu práce, nebo když přijdeš o dům. Poušť ale může být také místem zázraků.
Během příštích několika dnů se budeme zabývat tím, co budeš na poušti potřebovat, abys obstál. První, co musíš mít, je směr! Bez něj budeš jen bloudit v kruhu.
Všimni si, jak Bůh Izraelce vedl: „Hospodin šel před nimi ve dne v sloupu oblakovém … v noci ve sloupu ohnivém, a tak jim svítil … Sloup oblakový se nevzdálil od lidu ve dne, ani sloup ohnivý v noci“ (2. Mojžíšova 13:21–22). Bůh Mojžíšovi řekl: „Kdykoliv se sloup pohne, pohnete se i vy. Když se sloup zastaví, zastavíte se i vy.“ Co uděláš v noci, když bude tma jako v pytli? Když nebudeš mít ani svíčku nebo olejovou lampu a bude před tebou riziko, že se budeš dělit o lůžko se štírem, nebo že cestou do koupelny šlápneš na hada? Neboj se! Bůh ti pomůže! Poušť pro něj není cizím územím. Žalmista řekl: „Světlem pro mé nohy je tvé slovo, osvěcuje moji stezku“ (Žalm 119:105). Při každé nepředvídatelné události, za každých okolností a podmínek tě povede Boží Slovo, bude tě chránit a udrží tě v bezpečí. Tak se přestaň strachovat a začni jej číst každý den.